Neuvěřitelné vítězství
Jiří Ježek porazil všechny své zdravé soupeře a zvítězil v desátém ročníku Mamut Tour v Přerově, jednoho z nejnáročnějších domácích závodů. „Na startu se mě několik závodníků ptalo, jak jsem spokojen s karbonovým kolem Cult CR3. V cíli už se neptal nikdo… Je to vítězství nejen pro mě, ale i pro DURATEC, protože v takhle extrémním závodě hraje kolo hodně velkou roli“, usmíval se Jirka Ježek na stánku firmy DURATEC před vyhlášením výsledků.
Mamut Tour 210km, Přerov 15.5.2010
- 1.Jiří Ježek (D.A.S. – DURATEC) 5:45:04
- 2.Jakub Svoboda (Kolokrám – Svijany) 5:45:19
- 3.Pavol Polievka (Dukla Trenčín) 5:45:20
- 4.Petr Zahrádka (Pinarello – Sportful)5:46:00
- 5.Tomáš Čer (Kolokrám – Svijany) 5:47:02
Ještě těžší trať, kterou organizátoři připravili pro jubilejní ročník závodu, měřila totiž úctyhodných 210km. Na závodníky navíc čekalo pět hlavních vrchařských prémií a spousta dalších náročných stoupání. Průběh závodu ovlivňoval i vítr, s jehož přispěním se začalo velice aktivně závodit již brzy po startu, kdy se na čele vytvořila silná čtyřčlenná skupina, kde nechyběl loňský vítěz Josef Soukup (DURATEC -NUTREND), či vynikající slovenský závodník Pavol Polievka (Dukla Trenčín). Čtveřice si rychle vypracovala až tříminutový náskok na hlavní skupinu a závod se zdál rozhodnutý. Na 75km, v nejtěžším stoupání na Grapy, kde jezdci zdolávali až 19% převýšení, se však z pelotonu odpoutali další závodníci, mezi nimiž byl i Jiří Ježek. „Právě v nejtěžším stoupání se ukázal karbonový Cult v plné parádě. Nízká hmotnost spolu s absolutní tuhostí mi pomohla vyjet prudký kopec s nejlepšími a přitom ještě ušetřit síly do dalších fází závodu.“ Brzy po následném sjezdu se obě skupinky na čele spojili a v předu bylo rázem osm závodníků. Hned následující horská prémie ale zredukovala vedoucí sestavu na pět jezdců. Mezi nejaktivnější v tu chvíli patřili Petr Zahrádka (Pinarello Sportful) a Tomáš Čer (Kolokrám – Svijany), s nimiž v pohodě jedoucí Jiří Ježek dokázal držet krok. Pětice společně skvěle spolupracovala vstříct dalším kopcům, kde už se čekalo další dělení. Protože však ani poslední vrchařská prémie Lázy na 165km nedokázala vedoucí skupinu rozdělit, schylovalo se k dramatickému finále. Nikdo ovšem nechtěl spoléhat na závěrečný spurt v Přerově. Posledních 35km tak bylo ve znamení razantních nástupů, kdy se závodníci navzájem testovali, snažili se zlomit soupeře a získat rozhodující náskok. V tu chvíli byl Jiří Ježek v těžké defenzívě a jen s největším vypětím sil reagoval na ataky svých rivalů. Ti však brzy začali za své intenzívní útoky platit. Nejprve kvůli křečím odpadl Tomáš Čer a hned v zápětí řešil stejný problém i jeho týmový kolega Jakub Svoboda. Ten se sice v čelní skupině udržel, ale v atacích už nepokračoval. Zato Jiří Ježek jakoby ožil a sedm kilometrů před cílem nečekaně zaútočil. Razantní nástup v pravý okamžik soupeře na malou chvíli zaskočil a než dokázali reagovat, Ježek svým světovým časovkářským tempem ukrajoval poslední kilometry. Z jeho tváře bylo patrné nejen absolutní vypětí, ale i soustředění nepropásnout šanci k velkolepému vítězství. Přes svůj hendikep měl v závěru prostě nejvíce sil a svůj náskok udržel a až do konce. „Byl to úžasný pocit, řadím to ke svým nejdůležitějším vítězstvím. Kolo jelo skvěle, nohy mě nezklamaly a měl jsem nezbytné štěstí. Takové závody si člověk pamatuje hodně dlouho…“ V cílové rovince si pak vychutnal obrovský a srdečně upřímný aplaus všech diváků. Ze slavícího chumlu diváků a fanoušků za cílovou páskou vyčnívalo jen Jirkovo kolo, které s radostí držel nad hlavou. Pro všechny přítomné to byl velice emotivní a inspirativní zážitek. Jiří Ježek tak opět dokázal svou sportovní výjimečnost a sílu své vůle.
